Vojtěch Míča

 gesture, imprint, memory  

Topical

exhibition in Slaný 2022
 "I straighten my back, I break through the ceiling"
Objekt/Subjekt ( 2019) concrete/beton

Similarity between processes does not render them the same – they occur depending on ever changing circumstances. Simplicity does not equal simplification. Subordination of the individual to the society (rather than community). And in contrast, the awareness of one‘s own corporality, the conscious self. Simplicity clashing against naivety
I put it, objects, in the context of the place, the current situation, it's different every time and every time, even though the object is the same, it carries different information.
My childhood on the outskirts of Prague in the seventies was one concrete block next to another, grey. And this cannot be said pejoratively, it is a childhood and an example. You live in it for so long that you are bound to find certain qualities.
----------------------
Dám na kontext místa, aktuální situaci… pokaždé je to jiné a pokaždé byť objekt je stejný, tak nese jinou informaci. Moje dětství na periférii Prahy v sedmdesátých letech to byl jeden betonový blok vedle druhého například, šedivost. A to není možné říct pejorativně, je to dětství a příklad. Tak dlouho v tom žijete až si určité kvality určitě najdete. “
Podobnost mezi procesy neznamená, že jsou stejné, …. probíhají v závislosti na neustále se měnících okolnostech. Jednoduchost není zjednodušení. Podřízenost jednotlivce společnosti (spíše než společenství). Proti tomu postavené vědomí vlastní tělesnosti, vědomé já. Jednoduchost střetávající se s naivitou.“

Objekt/Subjekt ( 2019) concrete/beton